Jak čistit kočičí záchod

Jak čistit kočičí záchod

Záchod je místo, kam i král chodí sám. A třeba i rád! Nejinak je tomu u královen a králů našich domácností – koček a kocourů. Pojďme si říct, jak na správné udržování kočičí toalety v optimálním hygienickém stavu.

Zápach z kočičího WC je mnohokrát to první, co praští do nosu při vstupu do domácnosti, kterou obývají čtyřnozí mňoukaví obyvatelé. Stačí jednou zapomenout toaletu vyčistit a už se line zápach i jinak vyvoněnou domácností. Je to tak, likvidaci kočičích exkrementů je potřeba věnovat zvýšenou pozornost a to nejen kvůli pachovému diskomfortu pro návštěvy a obyvatele bytu či domu. Ony totiž samy kočky na nevynesený záchod chodit nechtějí, protože jsou velice čistotné, a tak by se také mohlo přihodit, že kočičí hovínko se jednoho dne objeví třeba na koberci.

Když si však osvojíte tu správnou rutinu týkající se kočičího záchodu, jistě se vám podobné nepříjemnosti vyhnou.

• Při nákupu samotné toalety volte spíše uzavřený box.Tento druh kočičího záchodu mnohem lépe izoluje zápach. Na druhou stranu je třeba říci, že ho musíme čistit častěji a pečlivěji, protože kočkám by se v „zasmrádnuté“ bedýnce jistě nelíbilo z výše popsaných důvodů. Nutno však dodat, že samotné kočky raději vykonávají potřebu v otevřeném WC. V případě, že chováte více než jednu kočku, zvažte pořízení vícero toalet, abyste předešli teritoriálním strkanicím. Velikost záchodku by měla odpovídat velikosti kočky. Když kočku změříte od čumáku po kořen ocasu, pak by záchodek měl být dlouhý „1, 5 kočky“. Majitelé velkých plemen (třeba mainských mývalích) asi mají trochu menší výběr.

• Umístění kočičí toalety. Určitě uděláte dobře, když toaletu umístíte tam, kde není přílišný ruch. Kočky totiž – koneckonců stejně jako lidé – mají rády na vykonávání své potřeby klid a soukromí, ovšem zároveň chtějí vždy vědět, kde se co šustne, aby měly přehled o dění ve „své“ domácnosti. Pokud žijete v mezonetovém bytě či vícepatrovém domě, určitě uděláte dobře, když v každém patře bude mít kočka záchod. Doporučujeme oddělit prostor jídla a vylučování – zkrátka dát misku s vodou a granulemi jinam než záchod.

• Najděte stelivo, které vám a kočce bude vyhovovat nejvíc. Stelivo čili „kočkolit“ existuje ve více variantách: silikagelové (moč pohlcující průhledné kuličky), bentonitové (s tendencí hrudkovat), ale také z různých přírodních materiálů (papírové, rostlinné či dřevěné). Vrstva steliva by měla mít minimálně 3–4 cm, aby si kočky mohly trus zahrabat. S hrabáním bývá občas potíž, že kočkolit lítá i tam, kam nemá, a kromě kočičí toalety musíme uklízet celé její okolí. Je možné pořídit toaletu s horním vstupem, která eliminuje kočkolitový nepořádek. Pokud však máte starou kočku nebo koťata, může se stát, že horní vchod nezvládnou zdolat.

• Exkrementy vybírejte každý den. Ideálně zkontrolujte záchod ráno i večer. Plastovou lopatkou seberte hovínka i stelivo zhrudkovatělé močí.

• Kompletní očistu WC proveďte minimálně jednou týdně. Je nutné vybrat stelivo a zlikvidovat ho v plastovém pytli do komunálního odpadu. Pokud používáte stelivo z přírodních materiálů, je možné ho likvidovat kompostováním. Prázdnou toaletu pečlivě vymyjte horkou vodou a dezinfikujte přípravkem k tomu určeným – obsluha zverimexu či vyhledavač na internetu vám jistě poradí, po kterém prostředku sáhnout. Pokud vyznáváte ekologický a udržitelný přístup k životu i úklidu, pak určitě vyzkoušejte na čištění kočičí toalety jedlou sodu – pohlcuje pachy a to je v případě tohoto objektu rozhodně žádoucí jev.

Není to žádná věda a výsledkem budou spokojení členové domácnosti – ti lidští i ti kočičí.